|
Pražské Národní technické muzeum se znovu ukázalo v nejlepším světle. Jeho největší výstavní počin roku 2021/22 přehledně,
barvitě, ale ne plytce, mapuje československé automobilové závody mezi válkami. Na podobnou výstavu by ve světových muzeích stály
dlouhé fronty.
Úsilí NTM spolu s Technickým muzeem v Brně a Karlovou universitou, pod záštitou Ministerstva kultury, servíruje
v devíti tematických blocích názorný a zasvěcený pohled na závody ve 20. a 30. letech. Ilustrovaly je perfektně
a vkusně instalované autentické automobily (celkem 24 kusů), fotografie pozadí a vybrané artefakty. Automobilů bylo
po Velké válce velmi málo. Nedostávalo se dílů ani pohonných hmot. Společnost na ně a na jejich bohaté majitele hleděla skrz
prsty. Obraz pomáhaly změnit automobilové závody. Na podzim 1920 se podařilo zorganizovat závod Karlovy Vary – Mariánské Lázně –
Cheb – Karlovy Vary a Jíloviště – Řídká. Roku 1922 k nim přibyly závody do vrchu Zbraslav – Jíloviště, Ecce Homo a jedna soutěž.
Pak podniků valem přibývalo. V letech 1921 až 1923 byla nejvýznamnějším podnikem Mezinárodní soutěž spolehlivosti, kdy při
plnění různých úkolů v šesti dnech objeli účastníci republiku na trase dlouhé asi 2,5 tisíce km.
Pak se aktivity organizátorů soustředily zejména na závody do vrchu. Bylo relativně jednoduché jim vyhradit krátký stoupající
atraktivní úsek silnice. Například: Karlovy Vary Dubí - Cínovec, Lochotín – Třemošná, Smíchov - Strahov, Brno – Soběšice, Svatý
Kopeček, Křivoklát, Schöber u Rumburku a další. Závodníci vyráželi po jednom a snažili se vyjet na kopec
v nejkratším čase. Nejznámějším byl závod Zbraslav – Jíloviště. Těžiště závodů postupně přebíraly automobilové okruhy vytyčené
ve městech i na běžných silnicích. Měly hromadný start a vyhrával nejrychlejší. Závody měřily 40 až 150 km. Závodilo
se v několika třídách, obvykle podle objemu motoru. Závody už sledovaly desetitisíce. Velmi úspěšný byl, ale s tragickým
průběhem, okruh v Hradci Králové (1933). Oblíbené byly: Lochotín, Zlín, Krakonošův okruh, Pradědský okruh, Český Brod, Bohdaleč,
Zdiby, Ždírec nad Doubravou a mnohé další. Nejdelším podnikem byl stokilometrový okruh Bratislava – Malacky – Baba – Pezinok –
Bratislava, který obkroužili pětkrát. Samostatné kapitoly si vysloužilo 1000 mil československých (1933 až 35) – 2x trať Praha –
Brno – Bratislava a zpět nebo Velká cena na Masarykově okruhu v Brně s opravdu světovými závody Grand Prix (1930 až 1937).
Ve druhé polovině 30. let se začaly objevovat automobilové soutěže, z nichž nejdelší, s politickým pozadím, byla
Soutěž Malou dohodou z Československa přes Rumunsko do Jugoslávie. Samostatné prostory dostali manželé Junkovi a také cestovatelé,
polykači kilometrů s dálkovými jízdami českými vozy napříč kontinenty i kolem Země (Foit, Baum s paní, Procházka,
Elstnerovi, Škulinovi) z nichž mnozí jsou dnes již téměř zapomenuti. Výstava oslavuje i „sportovce všedního dne“, kteří
utráceli za nepraktický automobil pro čirou radost z jízdy. Většinou, kvůli láci, za lehké francouzské voiturety, později
i za výrobky domácí. Během podzimu by se měl objevit kompletní katalog s fotografiemi všech vozů, artefaktů i kompletními
texty. Pak bude akce, končící prvním májem 2022, dokonalá.
|
