Nedaleko italské Modeny se na Via Corletto Sud nachází biofarma Bio Hombre, kterou vlastní Umberto Panini
se svou rodinou. V jedné z budov této farmy je umístěna soukromá sbírka historických vozidel,
jejímž vlastníkem je také Umberto Panini. Ve sbírce si můžete prohlédnout řadu vozů Maserati včetně několika
unikátů, protože Panini odkoupil sbírku vozů z bývalého továrního muzea Maserati. V jeho sbírce jsou
ale také automobily a motocykly dalších značek. Venku pod přístřeškem pak byla vystavena ještě řada traktorů.
Muzeum "Collezione Umberto Panini" bylo možno navštívit jen po předchozí objednávce a to buď ve všední
dny (pondělí až pátek) dopoledne od 9:30 do 12:30 a odpoledne od 15:30 do 18:30 nebo
v sobotu dopoledne. V neděli měli zavřeno. Navíc bylo muzeum přístupné pouze sedm měsíců
v roce (od března do července a pak v září a říjnu).
Sbírka vozidel byla umístěna v jedné velmi spoře osvětlené hale (venku již byla tma), vozidla stála
namačkána na sebe. Dole byly automobily, vlevo řada vozů Maserati, naproti nim automobily dalších značek,
na ochozu po levé straně haly vystavovali několik prototypů a na pravém ochozu se nacházely motocykly.
Muzeum jsem navštívil v podvečer v pátek 26.10.2012 v rámci zájezdu
Za rychlými koly do Itálie
a bylo to poslední, šesté muzeum, navštívené během tohoto zájezdu. Prohlídku jsme absolvovali
s průvodkyní, jejíž anglický výklad nám tlumočil náš průvodce. Povídali ale jen o vystavených
vozech Maserati a sem tam něco málo o dalších vybraných exponátech. Pak nám dal průvodce jen velmi
málo času na nafocení vystavených vozidel. Prohlídka pokračovala výrobnou sýrů, kde byla sice zajímavá,
ale na můj vkus zbytečně dlouhá přednáška o výrobě parmezánu.
Návštěva biofarmy končila v prodejně parmezánu, vína a dalších produktů. Sýr jsme ochutnali
a protože byl dobrý, většina účastníků (včetně mne) si jej zakoupila. Největší zájem byl o balení
s hmotností kolem půl kilogramu.
Následují fotografie snad všech vystavených automobilů Paniniho sbírky, reportáž obsahuje více než
125 fotografií. Bohužel exponáty neměly žádný popis, jen u třech vozů byl uveden alespoň typ a rok
výroby a u monopostu Stanguellini formule Junior byl podrobnější italský popis. Přesto jsem snímky
doplnil dostupnými technickými údaji a popisem, nemusí ale vždy odpovídat rok výroby a některé údaje jsou
pouze odhad. U dvou veteránů (De Dion-Bouton a Rolland-Pilain) se mi nepodařilo určit přesně typ vozu.
Vlastnoručně pořízené fotografie jsem doplnil archivními snímky dvou vozů, které v době mé návštěvy
nebyly v muzeu vystaveny. Některé vozy byly zapůjčeny do jiných muzeí, například monopost
Maserati Eldorado z roku 1958, zapůjčený tou dobou do
Museo Casa Enzo Ferrari Modena.
|